CzechFolks.com PLUS

8. března 1991 ve 3.30 hodin SEČ  odešel  z Rokytnice v Orlických horách, kde byla silná  vojenská posádka,  poslední sovětský voják. V tomto městě byl v rámci Střední skupiny sovětských vojsk, která měla velitelství v Milovicích, dislokován 210. motostřelecký pluk, podřízený 19. GvMSD (gardové motostřelecké divizi) v Mladé Boleslavi.  Podle parportizace byl v Rokytnici v Orlických horách areál kasáren, úložiště a stáčiště PHM, garáže a opravny techniky a lapoly na dešťové kanalizaci a centrální prádelna, sklady poškozené bojové techniky v prostoru PZH, střelnice a cvičiště „Panská Pole“. 

Čtěte více ZDE »

Chystají se nejen v naší zemi, ale i jinde ve světě vzpomínkové oslavy 160. výročí narození Tomáše Garrigue Masaryka – 7. března 1850. Jsem dlouholetým členem Masarykova demokratického hnutí, také členem redakčního kruhu jeho periodika ČAS, které v roce 1886 založil Jan Herben právě s podporou TGM a na podporu jeho myšlenek a činů. V naší zemi máme několik institucí s jeho jménem (kromě Masarykova demokratického hnutí též Masarykovu společnost, Ústav T.G. Masaryka, Masarykovu demokratickou akademii), také mnoho dalších ústavů, nemocnic a škol nese jeho jméno, na mnoha místech po celé zemi mají pomníky, busty nebo pamětní desky TGM, vyrostli u nás, ale i jinde ve světě erudovaní masarykologové, kteří již svými dřívějšími díly přispěli k poznání života a práce našeho prvního prezidenta Osvoboditele. K letošnímu významnému výročí bych rád přispěl i několika svými glosami.

O EVROPĚ A IDEA DEMOKRACIE. Často slýcháme otázku, zda můžeme v TGM objevit něco nového v  souvislosti se zamýšlením se nad dnešní zcela jinou společností? Čemu říkáme jiná? Čtěte více ZDE »

Buďme názorní – branou vejdeme do parku, dojdeme k novému památníku, nad ním je Benešova vila a kousek dál hrobka manželů Benešových. A tak dovolte docela prozaicky pár slov o manželech Haně a Eduardu Benešových; navíc je v památníku zákaz fotografování.

Expozice v ní s originálním filmovým programem je věnována státnickému dílu a demokratickému odkazu druhého československého prezidenta a zároveň rodinnému životu manželů Edvarda a Hany Benešových ve vile v Sezimově Ústí.

Velkoplošná projekce nabízí devět dokumentárních filmů, které mohou návštěvníci zhlédnout podle vlastního výběru. Ty zpracovávají život a etapy politického a společenského působení  Edvarda Beneše a jeho ženy, v tematicky členěných vitrínách je použit názorný dokumentační materiál. Vystavený umělecký nábytek a další autentické předměty z mobiliáře vily pocházejí z odkazu Hany Benešové.

Čtěte více ZDE »

BŘEZEN 1990

1. 3. Dokumenty o T. G. Masarykovi z Francie - z městečka Darney – přivezl V. Havlovi francouzský státní tajemník Lionel Stoler. Týkají se činnosti našeho prvního prezidenta v tomto městě v roce 1918.

4. 3. Všeodborový sjezd za účasti 2411 delegátů ukončil činnost ROH (Revolučního odborového hnutí) a schválil zakládací listinu Čs. konfederace odborů, kterou podepsalo 41 odborových svazů, vzniklých po listopadu 1989.

Čtěte více ZDE »

Pondělí 26. února 1990

Prezident Václav Havel zahájil oficiální návštěvu Sovětského svazu, kde se setkal s nejvyšším sovětským představitelem Michailem Gorbačovem. Ve společném komuniké vyslovila sovětská strana politování nad událostmi roku 1968. Ministři zahraničních věcí podepsali československo-sovětskou mezivládní dohodu o odchodu sovětských vojsk z Československa ve třech etapách do 30. června 1991.

Návrhy nových zákonů schválila federální vláda pro jednání v parlamentu. Jde o zákony o právu shromažďovacím, sdružovacím, zákon o petičním právu, zákon o některých opatřeních v oblasti tisku, kdy vydavatelem může být i občan, za určitých okolnosti zahraniční právní osoby. Čtěte více ZDE »

A byla to nějaká návštěva. Tak důležitá, že pražský společenský týdeník Reflex v souvislosti s ní uveřejnil sérii článků pod názvem  Síť, jejichž autorem je Josef Klíma. Pátá část (11.června 1991) má čtyři podtitulky: *Popáté o zámořských kořenech slovenského separatismu - *Pohřeb slovenského magnáta - *Tóth mění tón - *Prezidentova preference. Text začíná tučně tištěným odstavcem, který přetiskuji jako dnes už historickým naftalinem načichlou kuriozitu, kterou můžeme číst skoro jako jednu ze Starých pověstí českých (a slovenských):

Čtěte více ZDE »

Pondělí 19. Února 1990

Za úspěšnou cestu označil prezident republiky V. Havel dosavadní návštěvu Islandu a Kanady, a to v rozhovoru pro ČTK, Hlas Ameriky a Čs. rozhlas. Před příletem do USA  zavzpomínal ještě v letadle na šestitýdenní pobyt v New Yorku v roce 1968 u Jiřího Voskovce.

Reprezentativní sociologický výzkum uskutečnila skupina pro nezávislou analýzu Sociologického ústavu Čs. akademie věd. Mezi 2400 dotazovanými ve věku od 15 do 70 let bylo zjištěno, že 86 % populace je s politickým vývojem v posledních týdnech spokojeno, očekává, že revoluce nepovede k pouhé výměně osob nebo mocenských elit, ale k hluboké změně celého politického systému. K aktivnímu vstupu na veřejnou a politickou scénu je připraveno 54 % občanů, což je dvojnásobek proti období před revolucí.

Čtěte více ZDE »

Na počest legendě o svatém Valentýnovi se 14. února slaví Svátek zamilovaných. A jak málo zamilovaných přitom ví, proč a díky komu se tento den vlastně zasvětil tak krásnému tématu jako je láska.

Svatý Valentýn je opravdu historicky doložená postava a tudíž je tento svátek stejně významný jako jiné historické události, ikdyž většina dnešních Čechů ho považuji za americkou převzatost.

Římská pověst zpodobňuje Valentýna jako římského kněze, který žil v době vlády Claudia II. Claudius velice rád bojoval a dobýval, ale jeho muži neradi vstupovali do armády, protože měli doma ženy a děti. Východisko z této situace viděl panovník zákazem sňatků. A právě kněz Valentýn nedbal jeho zákazu a dál oddával zamilované páry. Za to byl uvězněn a odsouzen k smrti. Za jeho pobytu ve vězení za ním chodili mladí lidé, kterým pomohl a házeli mu květy a psané dopisy do okna jeho cely. Podle tradice se ve vězení Valentýn zamiloval do dcery vrchního žalářníka a v den, kdy byl popraven, tedy 14. února 296, ji napsal dopis zakončený slovy „ S láskou Tvůj Valentýn “.

Čtěte více ZDE »

Sobota 10. Února 1990

Hudba pro Prahu 1968 - tak se jmenuje dnes již legendární orchestrální skladba Karla Husa (*1921), který přiletěl do Prahy z USA, kde žije již čtyři desetiletí. Složil ji na protest proti násilné okupaci Československa v srpnu 1968, kdy zároveň emigroval. Čs. premiéru svého díla bude řídit osobně na koncertu 13. února. V zahraničí je pokládán za jednoho z nejvýznamnějších hudebních skladatelů a jako dirigent mnoha zahraničních symfonických orchestrů, je též nositelem Pulitzerovy ceny za hudbu, vyučuje komponování na amerických univerzitách.

S Rudolfem Slánským, mladším, přinesla rozhovor Mladá fronta ve své sobotní příloze. Nechce hovořit o minulosti, kdy po zatčení a popravě jeho otce žili s maminkou v nepředstavitelně těžkých podmínkách horské oblasti Jeseníků. Po srpnové okupaci 1968 se zapojil do činnosti opozice a disentu, kde všechny účastníky spojovaly zejména základní demokratické principy Charty 77. Čtěte více ZDE »

Není ve světě mnoho zemí a národů, které by se mohly ještě dnes pyšnit takovým bohatstvím lidového umění jako Československo a jeho národy. Nesmírné bohatství, nekonečná měnivost tvarů, tu rozjásané, jinde zase tlumené barvy, podivuhodná vyváženost a jemnost práce získaly umění českého a slovenského lidu obdiv u všech, kteří se s ním někdy setkali.  

Tento obdiv platil pak především zdobenému textilu. Zářivé kroje, které rozkvétají neděli co neděli na návsích našich dědin, vrývají se nezapomenutelně do paměti každému, kdo je jednou spatřil. Stejně působivé bývaly prosté kroje oráčů v prostých halenách a ženců v bělostných konopných a lněných vzdušných krojích, místo nichž se dnes stále více modrají pracovní kombinézy traktoristů.

Čtěte více ZDE »

Čtvrtek 1. Února 1990

Historikové jednali s A. Dubčekem o nezbytnosti restrukturalizovat historická pracoviště, legislativních úpravách s tím spojených a také o přípravách nové výuky dějepisu. Nalezli pochopení s návrhy, které mají zlepšit ochranu archivního bohatství a s myšlenkou zřídit Ústav dějin národního odboje (Památník osvobození).

Podle průzkumu je před volbami pozice Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí naprosto dominantní. Odliv členů z KSČ je několikanásobně vyšší než udávají komunisté. Mezi veřejností je velký zájem o ekonomickou reformu a očekávání hlubokých strukturálních změn. Lidé jsou převážně připraveni investovat do těchto změn, podstoupit je a podporovat.

Čtěte více ZDE »

Pondělí 22. ledna 1990

Polského premiéra Tadeusze Mazowieckého přijali během jeho návštěvy v Československu všichni hlavní představitelé země včetně kardinála Františka Tomáška. Listopadová občanská revoluce vytvořila předpoklady pro významné prohloubení vzájemné čs.-polské spolupráce ve všech oblastech. Jednalo se o pohraničním styku, o polské národnostní menšině, o zlepšení signálu polské televize, o návratu římskokatolických kněží zpět mezi polsky mluvící občany, když byli v minulosti administrativně přemístěni z Českotěšínska. Čtěte více ZDE »

Geli Raubalová (nikoli Roubalová, jak ji jmenovala Lída Baarová) byla Rakušanka. I když někteří historikové, hlavně v České republice, spekulují o jejím alespoň částečně českém původu, nikdy nebyl prokázán. Ale kdo ví? V Rakousku a hlavně ve Vídni bylo v té době spousta obyvatel s českými kořeny…

Angela Maria Geli Raubalová byla neteří Adolfa Hitlera. Gelina matka, Angela Raubalová, rozená Hitlerová, pocházela z druhého manželství Hitlerova otce s Franziskou Matzelsbergerovou. Byla o šest let starší než její nevlastní bratr Adolf.

V roce 1903 se provdala za státního úředníka Lea Raubala, s nímž měla tři děti; Geli byla druhá v pořadí. Narodila se v roce 1908, tedy o devatenáct let později než její strýček Adolf.

Čtěte více ZDE »

Možná, že už jste šli kolem výstavních panelů v Praze na Klárově, ale poputují i do dalších míst v republice, kterými nezisková novinářská agentura Post Bellum popularizuje příběhy lidí ne učebnicově, ale mediálně rozmanité, z nichž tak vzniká unikátní archiv. Český rozhlas – Rádio Česko je vysílá jako „příběhy 20. století“, je na ně divácký ohlas, ozývají se další a další pamětníci, svědkové, aktéři. Ten rozhlasový archiv již obsahuje více než tisíc celoživotních povídání našich lidí – a nebojme se nazvat je osobnostmi našeho národa.

Vybrané příběhy nebo jejich charakteristiky jsou už také k dostání v knihkupectvích pod názvem „My jsme to nevzdali“ (vydaly společně Post Bellum, Ústav pro studium totalitních režimů a společnost Fujitsu jako největší sponzor, Praha 2009, 264 stran). Zajímavé je chronologické a přehledné  uspořádání.

Čtěte více ZDE »

Pondělí 15. ledna 1990

Návštěvu Brna vykonal prezident republiky V. Havel za velkého zájmu obyvatelstva, které ujistil, že postavením Moravy v demokratickém a svobodném Československu se bude zabývat, že navrhuje, aby v národním znaku naší republiky byla zastoupena moravská orlice, ale že není prezident–spasitel, protože mu chodí denně deset až patnáct tisíc dopisů, nelze proto očekávat a spoléhat na jednoho člověka. „Snažím se plnit všechny sliby, ale přesto vás prosím, abyste sázeli více sami na sebe. Musíte to být vy, Moravané, kteří uděláte něco pro své vlastní sebevědomí a národní sebeuvědomění. Demokracie, to je spoluúčast a spolupráce všech.“ Při své návštěvě se sešel také s nově jmenovaným rektorem zdejší univerzity (nyní již Masarykovy univerzity) Milanem Jelínkem, besedoval se studenty, s pracovníky První brněnské strojírny a posluchači Vojenské akademie, navštívil představení v Mahenově divadle.

Čtěte více ZDE »

Středa 10. ledna 1990

Prezident republiky Václav Havel jmenoval svou další poradkyní Věru Čáslavskou (*1942), bývalou sportovní gymnastku, sedminásobnou olympijskou vítězku, čtyřnásobnou mistryni světa, jedenáctinásobnou mistryni Evropy a čtyřnásobnou sportovkyní Československa.

Čs. prokuratura k okupaci v srpnu 1968 vydala své stanovisko, když její orgány dospěly na základě vlastního šetření k závěru, že eventuální jednání osob, které způsobilo vojenské obsazení země, naplnilo skutkovou podstatu trestného činu velezrady. Barbarskou okupací bylo k 3. září 1968 usmrceno celkem 72 občanů a 266 těžce zraněno.

Čtěte více ZDE »

Pátek 5. ledna 1990

První vězňové na svobodě. Do sedmé hodiny ranní – jak hlásil rozhlas – bylo na základě amnestie prezidenta republiky o amnestii propuštěno z věznic již 11 602 odsouzených a obviněných. Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti zbývá propustit ještě dalších 5000 osob. Jde o dosud největší amnestii v historii našeho státu, ale i v jiných zemích. Ještě týž den večer přinesla agentura ČTK zprávu, že 32letý pětkrát soudně trestaný vězeň z Jablonce nad Nisou vykopl v jednom domě v Sokolově dveře a vnikl do bytu 52leté ženy. Odcizil jí věci v hodnotě 3000 korun. V dalším domě zatáhl do sklepa 18letou dívku a pokusil se ji znásilnit. Nájemníci na její volání násilníka vyhnali. Zadržený muž bude stíhán pro trestné činy krádeže, vloupání, znásilnění, ublížení na zdraví a porušování domovní svobody.

Čtěte více ZDE »

Na paměť Jana Waldaufa st.

Platí-li, že syn je hodným nástupcem svého otce, je snad možno také dedukovat, že otec si svého syna zasloužil. Suďte sami…

Město Borovany (městem se stalo v r.1973) v kraji českobudějovickém má dlouhou historii. Listina českého knížete Bedřicha ze 16.června 1186 se zmiňuje, že borovanští sousedé byli svědky při vymezování hranic pozemků, které kníže daroval klášteru v Světlé. Tuto informaci najdete ve sborníku k osmistému výročí prvé zprávy o obci Borovany. V tomtémž sborníku také najdete (v článku Františka Kadlece) záznam o událostech, které následovaly obsazení  zbytku území bývalého  Československa v březnu 1939: “Ihned po obsazení našeho území vyvinuli Němci nemalé úsilí k tomu, aby zde upevnili své pozice a moc. Verbovali proto do svých řad jednak lidi německé národnosti a jednak národnostně nepevné Čechy, kteří byli ochotni přijmout německou státní příslušnost… Čtěte více ZDE »

Když jsem se snažil před několika málo dny vnést do naší malé kolekce audiokazet jakýs-takýs pořádek, padla mi do rukou kazeta se záhadným názvem Sydney – Praha, kterou jsem, patrně díky mé stárnoucí paměti, nevěděl kam zařadit. Vsunul jsem tedy již zmíněnou kazetu do příslušného přehrávače a stiskl tlačítko „play“. A hned jsem byl doma a nejen doma, ale vrátil jsem se o více jak třicet let zpět, na jeden z pořadů, který připravovala pobočka SVU (Společnost pro vědu a umění) v Sydney. Snad jen pár slov o této společnosti. Po řadu let se SVU zabývala, mimo jiné, přípravou různých kulturních pořadů, jako byly pořady z děl českých básníků a spisovatelů. Současně poskytovala vzácným hostům, jako byl například spisovatel Josef Škvorecký, Zdena Škvorecká – Salivarová, prof. Ota Ulč, Karel Kryl, Vladimír Škutina, Mons. ThDr. Jaroslav Škarvada a mnohým jiným možnost promluvit ke krajanům v Sydney. Díky tomu, že jedním ze zakládajících členů SVU byl dr.Oliver Fiala, který přednášel na herecké fakultě Univerzity státu NSW, měla tato společnost otevřený přístup do malého divadelního sálu, kde se pořady většinou konaly.

Čtěte více ZDE »

Milí čtenáři CzechFolks.com PLUS – začínáme nový seriál s ohlédnutím po 20 letech naší nové svobodné republiky, před níž bylo v roce 1990 mimořádně mnoho velkých a obtížných úkolů: stát se znovu demokratickým a právním státem, zapojit se do mezinárodní struktur, především do severoatlantické aliance NATO, dále mezi členské země Evropské unie a jiných organizací, bez jejichž členství by naše republika jen stěží postupovala zdárně kupředu.

Velmi poučné jsou první měsíce naší republiky roku 1990 s novým prezidentem a novou vládou. Stále se rodilo mnoho nového, poučného a významného pro dějinný vývoj země, jak o tom vypovídají další kronikářské záznamy, o něž se chceme opět s našimi čtenáři podělit. Mnohdy zdánlivě jednoduché informace o událostech přesvědčí více, než jak dokáží dnešní politici (oni se ani moc nesnaží), či „neslané nemastné“ výklady některých učitelů, jimž stále chybějí právě podobné informace.

Čtěte více ZDE »

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“ 

Čtvrtek 28. prosince 1989

Volba nových poslanců Federálního shromáždění a jejich slib byly na programu samostatné schůze, která se konala v Praze. Jak oznámil předseda Sněmovny lidu Josef Bartončík, rezignovali poslanci: V. Biĺak, J. Čumpl, V. Hajko, V. Herman, A. Indra, M.  Jakeš, J. Jirásek, A. Kapek, V. Rabas, E. Rigo, J., Říman, L. Stejskal,  Z. Sytný, V. Šalgovič, J. Šimůnková, G. Šlapka,  M. Štěpán,  L. Štrougal, J. Zahradník, J. Zelenka a Z. Žalman. Novými poslanci zvoleni byli (ve Sněmovně lidu): M. Kocáb, V. Benda, J. Bubeník, V. Šilhán, M. Peroutka, M. Jansta, M. Bartoš, L. Kudláček, J. Šabata, T. Hradílek, R. Harenčár, S. Stračár a K. Viktorin; (ve Sněmovně  národů): L. Lis, V. Mikule, K. Stoma, J. Šolc, J. Novotný, Z. Jičínský, P. Brodský, J. Glac, A. Dubček, J. Mesík.    Novým předsedou Sněmovny národů byl zvolen Jozef Stank, z této funkce odstoupil A. Blažej. Čtěte více ZDE »

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“ 

Pátek 22. prosince 1989

Za prezidenta republiky doporučili občané při rychlém šetření Ústavu pro výzkum veřejného mínění V. Havla (73 %), L. Adamce (10 %), Č. Císaře (4 %), jen ojediněle uváděli A. Dubčeka, V. Komárka a některé další možné kandidáty.

Jednání u kulatého stolu ve Valdštejnském paláci v Praze se zúčastnili zástupci rozhodujících politických sil v Československu a dospěli k vzájemné dohodě o dalším rozvoji demokracie, humanity a národního porozumění. Zejména se shodli v souladu s veřejně projevovanou vůlí občanů a považují za uznávaného představitele země na úřad prezidenta republiky V. Havla a na úřad  předsedy Federálního shromáždění A. Dubčeka. 

Čtěte více ZDE »

Neměl jsem tušení, kdo všechno začal číst má pokračování o posledních týdnech totality očima zahraničních vysílaček, která plynule přešla do dnů pravdy, lásky a nadějí… Ozývají se první přátelé, známí, jak už to bývá. Jedním z nich je patriot v dobrém slova smyslu svého města Rychnova nad Kněžnou – Josef Krám. Mnozí jeho jméno znáte, protože se proslavil i jako osobnost, která nedala zapomenout ani na chvíli na památku rychnovského velkého rodáka, jakým byl spisovatel Karel Poláček. Stačí se do jeho města někdy příležitostně zajet podívat a určitě se s jeho jménem setkáte také.

Nu, a právě od něho v těchto listopadových dnech, kdy jsme před dvacet lety mrzli na Václavském náměstí a potom na Letenské pláni, kde už začal poletovat sníh, mně pošta přinesla jeho zásilku. A u ní dopis:

Čtěte více ZDE »

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“  

Další významný den v novodobé historii naší republiky. Na společné schůzi obou sněmoven Federálního shromáždění bylo na programu jednání o programovém prohlášení nové čs. vlády a změna ústavního zákona, týkající se volby prezidenta republiky. Do Prahy se sjely průvody občanů z nejrůznějších míst naší země, převážně mladých posluchačů z nejrůznějších mimopražských vysokých škol – všichni podporují kandidaturu Václava Havla na úřad prezidenta republiky. Přijeli zvláštními rychlíky až z Prešova, Košic, Bratislavy, Olomouce a Bohumína. Hlavní manifestace se odehrála na Václavském náměstí od 12:30 hodin. Byla zde umístěna velká obrazovka, přibližující prostřednictvím přímého přenosu Čs. televize jednání z parlamentu.

Čtěte více ZDE »

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“  

Sobota 16. prosince 1989

Předseda vlády M. Čalfa přijal generálního tajemníka Italské socialistické strany Bettina Craxiho, kterého doprovázel vydavatel exilového časopisu Listy Jiří Pelikán. Italského hosta rovněž přijal ministr zahraničních věcí J. Dienstbier.

Setkání zástupců Občanských fór krajských a okresních měst mj. schválilo radu koordinačního centra, přijalo stanovisko k volbě prezidenta republiky, a to ještě do konce roku, a připraví  návrhy nových poslanců na uvolněná místa.

Čtěte více ZDE »

Ta socha byla vidět z mnoha míst hlavního města, nejméně zapomenutelným dojmem působila při pohledu ze Staroměstského náměstí Pařížskou třídou a přes Čechův most. Její monumentalitu jistě oceňovaly oběti politických procesů s dalšími postiženými socialistickou zákonností.

Koncem tohoto roku uplyne dlouhých šedesát let od památné chvíle, kdy na základní kámen budoucího, 17 000 tun vážícího symbolu kultu osobnosti, který neměli ani v samotném SSSR, poklepal sám druhý dělnický prezident Antonín Zápotocký. Čtěte více ZDE »

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“ 

Provolání předsednictva ČNR z 20. listopadu 1989 k zásahu pořádkových sil proti manifestujícím studentům 17. listopadu bylo prohlášeno za chybné a neplatné. Předsednictvo ČNR odvolalo z funkce generálního prokurátora ČSR J. Krupauera První místopředseda vlády ČSSR V. Komárek přijal v Praze členy Kongresu USA R. Gephardta a T.Lantose, kteří předali představitelům Občanského fóra faximilii americké Listiny práv (Bill of Rights). Spojené státy jsou ochotny poskytnout Československu doložku nejvyšších výhod, podmínkou je však uskutečnění svobodných voleb, včetně voleb do místních orgánů. Ministr zahraničních věcí J. Dienstbier uspořádal v Černínském paláci v Praze první tiskovou konferenci po svém nástupu do úřadu.

Čtěte více ZDE »

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“ 

Úterý 12. prosince 1989

Na společné schůzi obou sněmoven Federálního shromáždění vzali na vědomí rezignaci těchto poslanců: Vasil Biľak, Jozef Fekete, Karel Hoffmann, Alois Indra, Miloš Jakeš, Ján Janík, Marie Kabrhelová, Jozef Lenárt, Ján Marko, Viliam Šalgovič, Václav Štáfek, Vladimír Vedra, Miroslav Zavadil a Zbyněk Žalman. K své rezignaci vystoupil M. Jakeš s tím, že „nemíní zpochybňovat svůj podíl na politické odpovědnosti v rámci postavení v kolektivním vedení za vývoj v naší zemi, zejména za poslední dva roky, na řadě nedostatků, které ho provázely, a vyústily v událostech 17. listopadu…“ ●  V současném vedení Federálního shromáždění je předsedou St. Kukrál, místopředsedy J. Stank, J. Bartončík,. J. Pampúch a A. Blažej.

Čtěte více ZDE »

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“

Čtvrtek 7. prosince 1989

Události tohoto dne se valily jedna za druhou. Prezident republiky přijal demisi předsedy vlády L. Adamce a řízením vlády pověřil jeho prvního místopředsedu Mariána Čalfu, kterého současně pověřil sestavením nové čs. vlády. ● Předsednictvo ÚV KSČ vyloučilo M. Jakeše a M. Štěpána z řad členů KSČ. Současně vyzvalo ty členy ústředního výboru, kteří jsou v důchodovém věku a už nikoho nezastupují, aby odstoupili. Rozhodlo svolat mimořádný sjezd KSČ na dny 20. – 21, prosince. Zřídilo také komisi k prošetření závažných případů zneužívání pravomocí některých funkcionářů. Rozhodlo o změně velkého formátu deníku Rudé právo (přestává být zároveň „největším a nejčtenějším“, jak hlásalo po všechna minulá léta.) Čtěte více ZDE »