CzechFolks.com PLUS

Více článků, více zábavy
  • rss
  • Domů
  • O autorech
  • Kontakt
    • O nás
  • Přidejte se k nám
  • CzechFolks.com

Jiří Uhlíř: O tvůrci sochy prezidenta T. G. Masaryka v Lánech

18.03.2010

Foto Milan RichtermocJaroměř/Horní Kalná u Vrchlabí- Již devět let od roku 2001 usiloval akademický sochař Petr Novák (1957) z Jaroměře o vytvoření prvního jezdeckého pomníku prezidenta T. G. Masaryka pro Muzeum T.G. Masaryka v Lánech. V letech 2008-2009 prošlo dílo mnoha fázemi tvorby od voskových modelů, přes modelování ve hlíně i přes sádrový odlitek. Konečně ve čtvrtek 14. ledna 2010 odlili v umělecké slévárně HVH v Horní Kalné poslední část pro jednotunovou bronzovou jezdeckou sochu T.G. Masaryka. Jde o unikátní sousoší, první jezdeckou sochu prezidenta T.G. Masaryka, který sedí a přemýšlí na pasoucím se koni. Umělec se mi svěřil: „Zaměřil jsem se na ztvárnění těch rysů Masarykovy povahy, které ho dělaly jedinečným, hlubokým a zároveň dobrosrdečným člověkem dalekého rozhledu a vůle spojené s vírou ve smysl světa. Viděl jsem ho, jak potřeboval něco promyslet. Zastavil, nechal svého koně Hektora protáhnout šíji a jak si sundal čepici (furažku), protože se před tím při cvalu zahřál.”

Čtěte více ZDE »

Comments
No Comments »
Categories
Osobnosti, Uhlíř, Jiří
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Marta Bednářová: Františku, nezlob se! (2/3)

10.03.2010

„Povídejme si ale raději o něčem veselejším. Třeba o humoru ve fotografii, i když ve fotografii bývá humor jevem spíše ojedinělým a poněkud výlučným. Běžné slůvko humor, označující přepestrou  škálu chápání úsměvu odlišných národností, však existuje teprve od 18. století. Původní latinské slovíčko humores totiž do té doby označovalo šťávy v lidském těle určující individuální temperament. Také humorné, že? Národní charakter humoru také nelze na nikoho přesně napasovat. My, jako malý národ, máme v sobě cosi z dobrého vojáka Švejka. Legendu komediantství, avšak řádně prorostlou moudrostí Jana Wericha, který se nechal na tohle téma slyšet slovy: „Každý národ má nějaký charakter, jenom Češi ne. A já jsem taky Čech…Blbec jeden.“

 

„Pomíjím primitivní pokusy o humor, u nichž absentuje popadání se za břicho a vznikající třeba přimalováním vousů na plakát s dívčí tváří. Zajisté, i při podobné exhibici se uplatňuje autorův pohled a názor na to, co je podle něho k uřehtání, a proto se snadno přihodí, že o úsměvnosti snímku ví jen autor sám.“

Čtěte více ZDE »

Comments
No Comments »
Categories
Bednářová, Marta, Osobnosti
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Jana Reichová: Dárek od sestry

10.03.2010

Mám jednu jedinou sestru a mám ji daleko, až v Praze. Je o dost let mladší, ale zná mě možná lépe, než znám já sama sebe. Přesto, že žiji v té kouzelné a krásné Austrálii, ví moje sestra, co mně zde chybí. Díky internetu a nyní dokonce Skypu si můžeme psát a povídat dosti často a navíc mně sestra posílá vybrané „zprávy“. Vystřihuje z časopisů a novin články, o kterých ví, že mě zajímají, dokonce moc a moc zajímají.

 

Poslední balík „zpráv“ z Prahy přišel ještě před minulými Vánocemi, ale přesto, že mně prsty vždycky velice svrběly, kdykoli jsem na něj sáhla, dostala jsem ke čtení teprve až nedávno.

První vystřižená zpráva byla o Semaforu a z obrázku se na mne díval pan Jiří Suchý. Vzpomínky mám ovšem ještě z Prahy, potom vzpomínky na jeho návštěvu Austrálie s paní Molavcovou, ale také vzpomínku, že můj první program pro SVU v Sydney byl právě o Semaforu. Čtěte více ZDE »

Comments
1 Comment »
Categories
Kultura, Osobnosti, Reichová, Jana
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Milan Richtermoc - Petra Haasová: Důstojný příjezd Masaryka do Lán

09.03.2010

Čtěte více ZDE »

Comments
20 Comments »
Categories
Haasová, Petra, Osobnosti, Richtermoc, Milan
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Milan Richtermoc: Neobyčejná setkání (1/3) Oldřich Velen – herec

08.03.2010

Oldřich VelenNedávno jsem měl možnost publikovat na stránkách Czech Folks Plus šestidílný seriál Literární toulky, ve kterých jsem vám postupně představil Bohumila Hrabala, Otu Pavla, Miroslava Švandrlíka, Karla Čapka, Rainera Maria Rilka a Johanna Wolfganga von Goetha. Současně jsem vás pozval do jejich tajných zákoutí: do Kerska, na Kouřimeckou rybárnu, do Prahy - Chodova, do Vrchotových Janovic a Mariánských Lázní. Následovalo představení současných literárních talentů - básnířky a spisovatelky Jaroslavy Pechové (Hrníčkové kuchařky, pohádky pro děti, básnické sbírky) a básnířky a publicistky Petry Haasové (Sonáta, Povídky praštěné třicítky). Nyní bych rád dílo postrčil o kousíček dál - a to třídílným miniseriálem Neobyčejná setkání. Mám na mysli setkání s divadelním a filmovým hercem Oldřichem Velenem (nar. 15. 9. 1921), divadelním a filmovým hercem Vlastimilem Brodským (15. 12. 1920 - 20. 4. 2002) a s hercem, dramatikem, režisérem, spisovatelem, výtvarníkem a klaunem s horoucím srdcem Miroslavem Horníčkem (10. 11. 1918 – 15. 2. 2003).

Čtěte více ZDE »

Comments
No Comments »
Categories
Osobnosti, Richtermoc, Milan, Rozhovory
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Miroslav Sígl: Před 160 lety se narodil T. G. Masaryk

07.03.2010

TGMChystají se nejen v naší zemi, ale i jinde ve světě vzpomínkové oslavy 160. výročí narození Tomáše Garrigue Masaryka – 7. března 1850. Jsem dlouholetým členem Masarykova demokratického hnutí, také členem redakčního kruhu jeho periodika ČAS, které v roce 1886 založil Jan Herben právě s podporou TGM a na podporu jeho myšlenek a činů. V naší zemi máme několik institucí s jeho jménem (kromě Masarykova demokratického hnutí též Masarykovu společnost, Ústav T.G. Masaryka, Masarykovu demokratickou akademii), také mnoho dalších ústavů, nemocnic a škol nese jeho jméno, na mnoha místech po celé zemi mají pomníky, busty nebo pamětní desky TGM, vyrostli u nás, ale i jinde ve světě erudovaní masarykologové, kteří již svými dřívějšími díly přispěli k poznání života a práce našeho prvního prezidenta Osvoboditele. K letošnímu významnému výročí bych rád přispěl i několika svými glosami.

 

O EVROPĚ A IDEA DEMOKRACIE. Často slýcháme otázku, zda můžeme v TGM objevit něco nového v  souvislosti se zamýšlením se nad dnešní zcela jinou společností? Čemu říkáme jiná? Čtěte více ZDE »

Comments
No Comments »
Categories
Historie, Osobnosti, Sígl, Miroslav
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Marta Bednářová: Františku, nezlob se! (1/3)

04.03.2010

František DostálFotografa Františka Dostála jsem v době, kdy jsem s ním tvořila svou první novinovou reportáž do týdeníku Nedělní blesk, označila za „Mistra neopakovatelného kouzla okamžiku“, nebo také „Fotografa lidské duše“. Do současnosti jsem svůj názor na něj nezměnila. Krásně se o něm, kromě mnoha jiných, vyjádřil i pan profesor Ludvík Baran: „František Dostál sleduje život laskavým pohledem. Všímá si spontánních výjevů a chování lidí s pochopením, bez výsměchu či ponižování těch druhých. Žije prostě s nimi.“

 

Včera mi František poslal svou (zatím) poslední knížku „Foto řečiště 4“. Je, stejně jako jsou 1., 2. a 3. Foto řečiště z loňského roku, plná znamenitých obrázků a výstižných doprovodných textů. A právě o nich bude v mém vyprávění řeč. „Františku, co se s Tebou děje?“ otázala jsem se ho poté, co jsem poděkovala za knížku, „vždyť Ty ses nám pustil do nelítostné kritiky ve velkém stylu!“ „To koukáš, jaký jsem rejpal!“, na to František, „když ono to, děvče, začíná jít všechno kolem nás tak nějak od desíti k pěti a to mě štve. Čtěte více ZDE »

Comments
No Comments »
Categories
Bednářová, Marta, Osobnosti
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Josef Krám: PÊLE-MÊLE S ALOISEM

03.03.2010

A. Jirásekz rychnova po způsobu starých lidí přes klatovy do hronova

 

Otázka k řešení bude, kdo byl v roce 1908 příjemcem a kdo odesilatelem pohlednice s vykřičníkem Pozdrav z cesty. Té Ansichtskarte, jak se tehdy německy běžně psalo, s motivem rychnovských Hradčan, tedy panoramatem zámku + kostela Nejsvětější Trojice + bývalého piaristického gymnázia, co pak vyhořelo o 10 let později. Na známce císař pán, po němž nesla rychnovská nemocnice jméno císaře Františka Josefa I., pak razítko odesílací pošty Reichenau an der Knieschna/Rychnov nad Kněžnou. Adresát je uveden Důstojný Pán Emanuel Taftl, katecheta t.č.,  Klatovy. Žádné cherchez-la-femme, jasné je jen, že jde o Aloise a pana Talfla, nichts mehr.

  
Je to rukopis
Aloise Jiráska; inu, kdysi jsem se bavil grafologií. Odtud je další krůček k důstojnému pánu katechetovi v Klatovech. Jediný kněz, jakási spojnice Klatov a Rychnova, o němž jsem věděl, se jmenoval Bohuslav Balbín, jenže to nebyl začátek 20. století, ten na své první kněžské působiště přišel do Rychnova zjara 1650. Jeho představení s ním tady spokojeni moc nebyli (probíhala rekatolizace), a tak byl poslán pryč. Čtěte více ZDE »

Comments
No Comments »
Categories
Krám, Josef, Osobnosti
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Eduard Světlík: Moji přátelé a já (15)

02.03.2010

Marsyas

Ještě během prvního roku vydávání Škrtu jsem se rozhodl založit si vlastní nakladatelství. Předpokládal jsem, že bych v něm vydával knihy autorů shromážděných kolem časopisu. Škrt by je propagoval a nabízel k prodeji, knihy by zase propagovaly časopis. Taková vzájemná služba. Zafungovala u prvních dvou titulů, pak se podmínky vydávání Škrtu změnily, já jej opustil a věnoval se plně nakladatelské činnosti.

 
Pro soukromníka je vydávání časopisu příliš velkým soustem. Vyžaduje to větší redakční aparát a silné hospodářské zázemí, jímž se dá čelit finančnímu riziku. Časopis je jako plně naložený a rozjetý vlak, nedá se zastavit na pár metrech. S knížkami je to trochu jiné. Neprodá-li se celý náklad časopisu, jde celá remitenda do stoupy – nic jiného se s ní nedá dělat. Neprodá-li se celý náklad knížky hned po jejím vydání, není to nic katastrofického, může být na trhu několik let. Nakladatel prostě vydá jen tolik knížek, na kolik má, může počkat s vydáním dalšího titulu, až se mu vrátí peníze z prodeje předešlého. Kromě toho v prvních letech svobodného knižního trhu byla poptávka po knihách tak velká, že většina distributorů je brala do prodeje napevno a s přijatelným rabatem.

Čtěte více ZDE »

Comments
No Comments »
Categories
Osobnosti, Světlík, Eduard
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Eduard SVĚTLÍK: Z redakčního zákulisí a literární arény (5/5) – Jindřich Zahrádka

28.02.2010

Do třetice uvádím setkání s nejstarším autorem z té pozoruhodné elity, jaká se najde v Salónu odmítnutých. Patří spíše mezi autory inzitní a určitě by se byl dostal do antologie Bosé nožky, kdyby se o něm tehdy vědělo.

 

O veršících, které kdysi poslal do časopisu pro mladé autory, se skutečně nedá říci nic jiného, než že se nám prostě nehodily, proto jsem je vrátil.

 

Odvetou byla tato báseň.

 

Čtěte více ZDE »

Comments
No Comments »
Categories
Osobnosti, Světlík, Eduard
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Josef Čermák: Mladen Vranic, chorvatský vědec v československém kontextu

26.02.2010

Mladen VranicenTento pozoruhodný příběh začal vlastně už v roce 1921, kdy řízeni J. J. R. MacLeodem,  Frederick G. Banting a Charles H. Best izolovali ze slinivky břišní hormon později nazvaný insulin a našli způsob, jak insulin použít v léčbě cukrovky. Collip, hostující kanadský profesor, insulin pročistil, aby mohl být dán pacientům trpícím cukrovkou. Za tento objev byla v roce 1923 Bantingovi a MacLeodovi udělena Nobelova cena v oboru lékařství a fysiologie. Banting zahynul v roce 1941 při havarii letadla, jímž letěl - na lékařské válečné misi - do Anglie. Ten rok se Best, který do té doby zastával místo mimořádného ředitele Connaught Laboratories (kde o několik roků později - první, velmi nepřímá spojitost nadhozená v titulku - krajanka Miluška Peřinová pracovala jako technička na Salkově vakcíně proti poliu) stal ředitelem Banting and Best odělení lékařského výzkumu na Torontské univerzitě. Někteří členové Bestovy rodiny trpěli depresemi a opomenutí C.H. Besta při udělení Nobelovy ceny bylo možná jednou z příčin záchvatů těžké deprese, jimiž později trpěl.

Čtěte více ZDE »

Comments
2 Comments »
Categories
Osobnosti, Čermák, Josef
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Milan Richtermoc: Čím je třeba být? Člověkem!

26.02.2010

Portrét TGM(Na okraj 160. výročí narození T.G.M.)

 

„Bez skutečné nápravy srdce a hlavy, bez nápravy myšlení a mravů můžeme revolucí odstranit ďábla, ale Belzebuba posadíme na jeho místo.“ To jsou Masarykova slova z roku 1920, pod kterými bychom se i po devadesáti letech mohli směle podepsat. Tomáš Garrigue Masaryk, pedagog, filosof, politik, státník a první československý prezident je osobností, která se nesmazatelně zapsala do našich dějin.

 

ZASLOUŽIL SE O STÁT

Připomeňme si, že T. G. Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně jako prvorozený syn chudých rodičů, sloužících na císařských dvorech a majetcích. Otec Jozef byl slovenského původu, matka Terezie pocházela z moravské rodiny. Tomáš začal chodit do základní školy v Hodoníně, ukončil ji v Čejkovicích. Poté absolvoval dvě třídy nižší reálné školy v Hustopečích a nadto se v Čejči vyučil kovářem. V roce 1865 byl přijat do druhého ročníku německého gymnázia v Brně. V roce 1869 se Masaryk s rodinou brněnského policejního prezidenta, ve které byl vychovatelem, přestěhoval do Vídně, kde pokračoval v gymnaziálním studiu. Čtěte více ZDE »

Comments
No Comments »
Categories
Osobnosti, Richtermoc, Milan
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Eduard Světlík: Moji přátelé a já (14)

23.02.2010

skrt1Škrt

První dny po 17. listopadu 1989 jsem prožíval stejně hekticky jako všichni, buď venku při průvodech a manifestacích, nebo v redakcích, kde se scházeli redaktoři a novináři toužící podpořit snahu studentů, herců a disidentů o změnu poměrů, svobodu projevu, demokracii a pluralitní politický systém. Sotva doznělo zvonění klíči a bylo jasné, že se totalitní režim zhroutí, začal jsem přemýšlet, jak bych mohl a měl otvírající se možnosti využít.

 

Politické ambice jsem nikdy neměl, a tak jsem ve svém výhledu zůstal věren kulturním a literárním zájmům. Sáhl jsem po telefonu a zavolal příteli Josefu Kučerovi, zvanému Kobra. Aniž bych mu musel vysvětlovat, co chci, okamžitě pochopil, že mě napadlo totéž co jeho: založit nový humoristický časopis. A bylo celkem logické, že jsme se k tomu cítili nejvíce povoláni. Nejlepší přehled o literátech pěstujících humor jsem měl ze své redakční praxe já, a pokud jde o kreslíře, měl stejnou výhodu Kobra díky organizování Salonu kresleného humoru. Byl tu sice ještě Dikobraz, ale jednak se do něj nikdy nedostali všichni, kteří na to měli, jednak se dalo se předpokládat, že v nových poměrech ztratí na přitažlivosti.

Čtěte více ZDE »

Comments
No Comments »
Categories
Osobnosti, Světlík, Eduard
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Eduard Světlík: Z redakčního zákulisí a literární arény (4/5) – Zdeněk Hřebík

22.02.2010

S tímto autorem z Ústí nad Labem jsem se osobně nikdy nesetkal, korespondoval častěji s mým redakčním kolegou. Vím však, že v té době psal i tiskl slušné povídky a dodal námět k jednomu filmu. I on však často obdržel vrácený rukopis, na chvíli se zachmuřil, ale pak vždy reagoval s velkým nadhledem i vtipem.

 

“Přišel mi dopis od pana Poláka a v něm má povídka. Není to dobrý pocit, když člověk vidí svá dítka, jak se vracejí ze světa. Vypadají jako kulhající artisté, kteří se utrhli z hrazdy. Někdy kulhají na jednu nohu, někdy – a to častěji – na obě. Tahle povídka měla navíc pochroumané i nějaké to žebro.

 

Pan Polák mi nadal do blagérů a ledabylých písmáků, naštěstí s humorem. Právě jsem zahájil práci na rozsáhlém románu, s nímž jsem chtěl rozbít svět, potřít spoluobčana Párala a vydělat si na cestu do Sas. Teď vidím, že povídka byla opravdu špatná, moralizování z ní čouhalo jako vidle z hnoje. Je zajímavé, že na to člověk přijde až tehdy, když se utrhne z hrazdy.”

Čtěte více ZDE »

Comments
No Comments »
Categories
Osobnosti, Světlík, Eduard
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Hana Němcová: Proč buštěhradská dráha nikdy nedojela do Buštěhradu?

18.02.2010

To bylo motto besedy s Jiřím Boudou, malířem a grafikem, ilustrátorem a autorem poštovních známek, milovníkem mašinek a veškerého dění kolem nich, cestovatelem, navíc synem slavného malíře Cyrila Boudy.

 

Když jsem byla naším webmasterem p. Veselým upozorněna, že se tato beseda koná právě v Buštěhradě začátkem února, neváhala jsem ani na okamžik a pozvánku pro všechny milovníky mašinek a cestování  jsme na náš web dali. Na besedu jsem šla s přítelkyní, která má mašinky a železnici v krvi, protože na této trati Kralupy n. Vlt. - Kladno – Chomutov pracovala coby výpravčí. Šly jsme tam právě s otázkou, proč ta dráha do Buštěhradu vůbec nedojela?

 

Ve zcela zaplněném útulném prostředí klubu v restauraci u Bečvářů jsme všichni  dostali  odpověď z úst nejpovolanějších – milý a příjemný Jiří Bouda, předseda skupiny pro studium a dokumentaci železniční historie při Národním technickém muzeu, vyprávěl se zaujetím a vzpomínal na dětství a na cesty vlakem se svým slavným otcem. A ty ho vlastně k jeho celoživotní zálibě přivedly.

Čtěte více ZDE »

Comments
No Comments »
Categories
Němcová, Hana, Osobnosti
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Josef Krám: Že by Škvoreckého Zbabělci existovali i s ilustracemi Jiřího Šlitra?

17.02.2010

(K 86. výročí nedožitých narozenin Jiřího Šlitra - 17. února 2010)

 

Ano, šlo o vydání, jež vyšlo v Našem vojsku roku 1968. V době Husákovy normalizace se však ocitlo na seznamu zakázaných  knih, které musely být vyřazovány z knihoven, a proto je problém se k výtisku dostat. Nakonec se tak stalo díky knihovnicím a můžete hádat odkud. Z Náchoda, rodiště Josefa Škvoreckého. Čest a sláva jim J Tak sken obálky tohoto unikátního vydání (tu právě vytvořil s kresbami Jiří Šlitr) se dostává i do  rychnovského průvodce (o něm www.rychnovskypruvodce.info) a v předstihu ho vidíme my tady – přední i zadní stranu onoho výtisku a počítačově „vytažených“  18  kreseb na něm.

 

Že to je málo? Tak otázku na konec: Na společném snímku čtyř tříd rychnovského reálného gymnázia při cestě do Zlína v roce 1940 je taky 16letý student Jiří Šlitr. Mladá česká generace by řekla: Where is George? This is a question.

Čtěte více ZDE »

Comments
No Comments »
Categories
Krám, Josef, Osobnosti
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Barbara Semenov: Žena z mého domu

16.02.2010

Pamětní deska DŮM U KAMENNÉHO STOLUUž jsem se kdysi zmiňovala, že jsem-li v Praze, píšu z domu „U kamenného stolu“. Inspirací by měl být tento dům doslova opředen. Denně míjím pamětní desku, která hlásá, že 7. září 1899 zde zemřela velká česká spisovatelka Karolina Světlá. Zakladatelka českého románu se ovšem narodila před 180 lety, 24. února 1830 v Praze v Poštovské (dnes ulice Karolíny Světlé) ulici 22 v domě U Tří králů. 

 

Významná česká literární osobnost a vlastenka stojí často ve stínu své krásné a slavné souputnice Boženy Němcové, přesto byla podobně kultivovaná, nadaná a osvícená žena jako Němcová. Také její život byl poznamenán tragédií a nešťastnou láskou, jen její přístup k vlastnímu osudu byl jiný - ukázněnější, civilnější, méně okázalý?

Čtěte více ZDE »

Comments
4 Comments »
Categories
Osobnosti, Semenov, Barbara
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Eduard Světlík: Moji přátelé a já (13)

15.02.2010

Ladislav BallekSlováci

 

V redakci Kmene jsem měl na starosti humor a protože produkce domácích autorů nestačila zaplňovat poskytnutý prostor, začal jsem překládat slovenské básníky.Vynikali větším satirickým ostřím, šťavnatějším jazykem, rustikálním fundamentem slovenštiny i fantasknější imaginací než čeští kolegové a vnášeli tak do této sféry novou a osvěžující notu. K nejlepším tvůrcům patřili Ľubomír Feldek, jakýsi Zeus literárního Olympu, nejvšestrannější umělecká osobnost, Tomáš Janovic, redaktor Roháče, můj nejbližší spolupracovník a přítel, herec Milan Lasica, jehož písňové texty byly vrcholnou poezií, a další autoři. Při častých návštěvách Slovenska jsem je poznal osobně, tiskl jejich práce a seznamoval se hlouběji se slovenskou literaturou. Vstupních bran, jimiž jsem do tohoto světa pronikal, bylo několik: nakladatelství Slovenský spisovatel; klub spisovatelů sídlící ve stejné budově, kde to vřelo tvůrčím ruchem i vyhrocenými literárními spory; Svaz slovenských spisovatelů v čele s Ladislavem Ballekem, velmi kultivovaným prozaikem a diplomatem, pozdějším velvyslancem v Praze; břitký a vtipný Rudolf Chmel, který po osamostatnění Slovenska velvyslancoval v Budapešti a v Praze vedl katedru slovakistiky; byly to konference konané v Budmericích a nakonec i rekreační pobyty ve Vysokých Tatrách, kde byly blízko sebe objekty českých i slovenských spisovatelů.

Čtěte více ZDE »

Comments
No Comments »
Categories
Osobnosti, Světlík, Eduard
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Milan Richtermoc: Střípky zázraků Jaroslavy Pechové (2/2)

11.02.2010

Spisovatelka Jaroslava PechováV prvním díle medailonku jsem vám představil pozoruhodnou literární autorku, úspěšnou nakladatelku a letošní jubilantu, Jaroslavu Pechovou, která do podvědomí čtenářů (a posluchačů) vstoupila pohádkami pro děti, dramatickou tvorbou pro Čs. rozhlas, sérií hrníčkových kuchařek pro zasloužilé i začínající hospodyňky a dvěma tituly, pojednávajícími o životě spisovatele Oty Pavla, o kterém moudrý klaun Jan Werich prohlásil, že kdyby psal anglicky, ležel by mu u nohou celý svět.

Ve druhém pokračování vám představím Jaroslavu Pechovou jako básnířku lyrických tónů a nevšední harmonie.

Čtěte více ZDE »

Comments
No Comments »
Categories
Osobnosti, Richtermoc, Milan
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Milan Richtermoc: Střípky zázraků Jaroslavy Pechové (1/2)

06.02.2010

Spisovatelka Jaroslava PechováZnám autory, kteří toho mnoho nenapsali a ani kvalita toho mála, co vytvořili, není valná. Přesto jsou vidět a slyšet nad jiné. Tak, jakoby náleželi k nejlepším. Dokonce někdy budí zdání, že Nobelovu cenu za literaturu zatím nedostali jen omylem. Vedle nich znám tvůrce, jejichž bilance co do počtu i kvality jejich literárního díla je úctyhodná. Přesto zůstávají nenápadní a prostí. Raději se pohybují tiše a ve stínu, stranou zájmu veřejnosti a médií. Mají pocit, že ukazovat se v centru společenského dění je nepatřičné. Za ně přece hovoří jejich dílo.

 

Ke druhé kategorii tvůrců bezesporu náleží spisovatelka, básnířka a nakladatelka Jaroslava Pechová. Málokdo ví, že co do nákladu a počtu vydaných (i prodaných) titulů patří k nekorunovaným královnám naší literární tvorby. S přehledem „strčí do kapsy“ autory, domnívající se, že právě jim patří pomyslná zlatá medaile, vavřínový věnec a první místo na stupínku vítězů. Jaký omyl.

Čtěte více ZDE »

Comments
1 Comment »
Categories
Osobnosti, Richtermoc, Milan
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Stanislav Motl: Lída Baarová Joseph Goebbels - Hitlerova femme fatale

29.01.2010

Geli Raubalová (nikoli Roubalová, jak ji jmenovala Lída Baarová) byla Rakušanka. I když někteří historikové, hlavně v České republice, spekulují o jejím alespoň částečně českém původu, nikdy nebyl prokázán. Ale kdo ví? V Rakousku a hlavně ve Vídni bylo v té době spousta obyvatel s českými kořeny…


Angela Maria Geli Raubalová byla neteří Adolfa Hitlera. Gelina matka, Angela Raubalová, rozená Hitlerová, pocházela z druhého manželství Hitlerova otce s Franziskou Matzelsbergerovou. Byla o šest let starší než její nevlastní bratr Adolf.


V roce 1903 se provdala za státního úředníka Lea Raubala, s nímž měla tři děti; Geli byla druhá v pořadí. Narodila se v roce 1908, tedy o devatenáct let později než její strýček Adolf.

Čtěte více ZDE »

Comments
1 Comment »
Categories
Historie, Motl, Stanislav, Osobnosti
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Milan Richtermoc: Literární toulky (6) - Johann Wolfgang von Goethe a Mariánské lázně

21.01.2010

Goethův portrét„Vášeň přináší utrpení.“ (J. W. Goethe)

 

Johann Wolfgang Goethe se narodil 28. srpna 1749 ve Frankfurtu nad Mohanem v dobře situované rodině. Jako mladý právník působil u říšského komorního soudu ve Wetzlaru, kde se seznámil s Charlottou (Lottou) Buffovou. Její životní příběh se stal základem pro jeho slavný román Utrpení mladého Werthera. V listopadu 1775 přijímá pozvání vévody Karla Augusta k jeho dvoru ve Výmaru. Ve vévodových službách Goethe setrval třiapadesát let. Roku 1782 byl císařem povýšen do šlechtického stavu. O osm let později vydal své osmisvazkové sebrané spisy. Rok před smrtí dokončil Fausta - své životní dílo. Básníkova pozemská pouť se uzavřela na jaře 22. března 1832. Je pohřben na čestném místě – v knížecí hrobce ve Výmaru.

Čtěte více ZDE »

Comments
No Comments »
Categories
Osobnosti, Richtermoc, Milan
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Barbara Semenov: Naše Božena Němcová

21.01.2010

Božena NěmcováJe mnoho, nespočet novinářů, spisovatelů, básníků, umělců, tvůrců a badatelů, kteří byli, jsou a budou okouzleni fenoménem Boženy Němcové.

 

Mezi nimi celá řada známých jmen přes půldruhého staletí staré minulosti – Karel Havlíček Borovský, Čelakovský, Mácha, Neruda, Hálek, Světlá, Klácel, Dyk, Jirásek, Frič, Hellich, Švabinský, Kašpar, Štursa, dlouhá šňůra obdivovatelů vede přes Tilleho, Fučíka, Halase, Seiferta, Nezvala až k současníkům Františku Pavlíčkovi, J. A. Pitínskému, J. Pokornému ba dokonce k mladému rockovému hudebníkovi Noidovi, který složil moderní muzikál o hvězdné spisovatelce. 

Čtěte více ZDE »

Comments
4 Comments »
Categories
Osobnosti, Semenov, Barbara
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Luděk Ťopka: Hudba, jak jsem ji neznal

18.01.2010

Až prozradím o jakou a čí hudbu jde, mnozí z čtenářů si asi pomyslí, co jsem za ignoranta, který teprve teď, v tak pozdním věku, objevuje osobnosti a díla kdekomu tak známá. Já se kaji ze své neznalosti a omlouvám, protože jsem se o tomto umělci a jeho orchestru dověděl jen díky příteli Václavu Židkovi, který mi pár klipů z jeho  koncertů poslal mailem. Těch několik snímků mne nadchlo a naplnilo údivem, jak příjemně a účinně lze lidem přiblížit zejména klasickou, ale i jinou populární hudbu tak, aby se do ní přímo vcítili.

 

Už víte, koho a čí dílo mám na mysli? Ano, je to vynikající nizozemský houslista a dirigent André Rieu a jeho mohutný symfonický orchestr. Sice jsem si nedávno zcela náhodně stáhl z internetu video s mladou trumpetistkou a jejím skvělým přednesem dojemné skladby „Il silenzio“ za doprovodu orchestru s dirigentem, jenž místo taktovky držel v ruce housle, ale protože u snímku chyběl jakýkoliv popis, netušil jsem, že jde o výňatek z jednoho Rieuova koncertu.

Čtěte více ZDE »

Comments
5 Comments »
Categories
Osobnosti, Ťopka, Luděk
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Barbara Semenov: Ohlédnutí za televizním Silvestrem – „Mejdan z obýváku“?

12.01.2010

Bylo nebylo – kdysi dávno trávilo Československo s oblibou silvestrovský večer před televizní obrazovkou. Doba to byla neradostná a přesto – televizní Silvestr býval tak kvalitní, že jej mnozí s potěšením sledovali ze svých obýváků. O to nevhodnější byl název právě uplynulého silvestrovského čtyřhodinového programu populárního českého televizního kanálu Nova „Mejdan roku z obýváku“. Uveden trapnou scénkou z primitivní domácnosti sestával se z ještě trapnějších sekvencí již odvysílaných pořadů a z v rámci úspor reprízovaného „Mejdanu (roku minulého) z Václaváku“. 

 

Naštěstí veřejnoprávní Česká televize dostala po dvaceti letech konečně nápad nechat se inspirovat slavnými silvestrovskými „estrádami“ hýřícími vtipem, hřejícími jistou národní sounáležitostí a vytvořila tříhodinový maratón celkem vkusné zábavy. Sympatičtí průvodci večerem, Tereza Kostková a Maroš Kramár uváděli líbivě humorné scénky, tanec, písničky a pestrá vystoupení, ve kterých se tradičně objevily nejen stálice českého showbyznysu, ale také mladší talentované hvězdy populární i klasické hudby. Čtěte více ZDE »

Comments
5 Comments »
Categories
Osobnosti, Semenov, Barbara
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Josef Čermák: Otec svého syna

05.01.2010

Jan Waldauf staršíNa paměť Jana Waldaufa st.

Platí-li, že syn je hodným nástupcem svého otce, je snad možno také dedukovat, že otec si svého syna zasloužil. Suďte sami…

 

Město Borovany (městem se stalo v r.1973) v kraji českobudějovickém má dlouhou historii. Listina českého knížete Bedřicha ze 16.června 1186 se zmiňuje, že borovanští sousedé byli svědky při vymezování hranic pozemků, které kníže daroval klášteru v Světlé. Tuto informaci najdete ve sborníku k osmistému výročí prvé zprávy o obci Borovany. V tomtémž sborníku také najdete (v článku Františka Kadlece) záznam o událostech, které následovaly obsazení  zbytku území bývalého  Československa v březnu 1939: “Ihned po obsazení našeho území vyvinuli Němci nemalé úsilí k tomu, aby zde upevnili své pozice a moc. Verbovali proto do svých řad jednak lidi německé národnosti a jednak národnostně nepevné Čechy, kteří byli ochotni přijmout německou státní příslušnost… Čtěte více ZDE »

Comments
No Comments »
Categories
Historie, Osobnosti, Čermák, Josef
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Eduard Světlík: Moji přátelé a já (12)

28.12.2009

Jiří TušlLiterární časopisy

Koncem sedmdesátých let mi táhlo na padesátku a to přiměje člověka k zamyšlení nad tím, co v životě dokázal, jakou bilancí se může prokázat. Součet mých aktivit, převážně kulturních a hudebních, byl řádně dlouhý, vystřídal jsem několik bydlišť, vyzkoušel si dobrovolně i z donucení řadu profesí, ale něco tomu chybělo, nějaký vrchol či vyústění dosavadních snah. V této fázi života mi připadlo nejvhodnější věnovat zbývající síly literatuře. Nejsa v podstatě náruživým psavcem, nepomýšlel jsem na romány či jiné velké formy, ale na útvary, které by byly krátké a pokud možno zábavné. Nejvíce se mi dařilo uplatňovat v časopisech epigramy, fejetony a povídky, a tak jsem se držel této příležitosti.

Čtěte více ZDE »

Comments
No Comments »
Categories
Osobnosti, Světlík, Eduard
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Petra Haasová - Milan Richtermoc: Jak se vrací čas

25.12.2009

(k životnímu jubileu Hugo Pavla)


Na svátek svatého Štěpána slaví Hugo Pavel své životního jubileum – 85. narozeniny. Nekorunovaný král rybářů na Berounce, chatař, kulinář, nezištný propagátor odkazu svého bratra Oty Pavla, pečlivý správce jeho literárního archívu, básník a báječný člověk žije od svého odchodu do penze převážnou část roku na své chatě u malebné Berounky. Jen zde se cítí ve své kůži.

 

Hugo Pavel, nejstarší bratr slavného spisovatele Oty Pavla (1930- 1973), se narodil v Mariánských Lázních jako prvorozený syn manželů Lea a Hermíny Popperových (později si pozměnili jméno na Pavel) na druhý svátek vánoční, tedy na sv. Štěpána 26. prosince 1924. S rodiči se záhy přestěhoval do Prahy. V roce 1939, v době nacistické okupace, byla celá rodina (tatínek Leo, maminka Hermína a bratři Hugo, Jiří a Ota) násilně vystěhována z hlavního města. Čtěte více ZDE »

Comments
No Comments »
Categories
Haasová, Petra, Osobnosti, Richtermoc, Milan, Rozhovory
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Miroslav Sígl: Šťastný mezi lidmi a v přírodě

19.12.2009

Ota ŠtemberaBylo mu 85 let, když Otakar Štembera  (1914 – 1999) před deseti lety umíral na sklonku roku. Jinak jsme mu v redakci neříkali, než Otík, Oťas, Oťásek, aniž jsme si uvědomovali náležitě tu kouzelnou moc češtiny, jakou hned tak žádný světový jazyk nemá.

 

Věčně klidný, usměvavý, rozšafný, chápající nás mladé, naopak uspěchané, nervní a netrpělivé kolegy - novináře. Denně nakreslil desítky tzv.“zarážek“, malých kresbiček k našim článkům, ale i větších kreseb k reportážím, fejetonům, dokonce jsme v Mladé frontě, prvním poválečném deníku mládeže v Evropě, tiskli Otíkovy komiksy na pokračování – a to hned nad titulní hlavičkou novin. Anebo když jsme za ním přiběhli, že máme domluven rozhovor s tehdejší „celebritou“, Otík popadl své ohromné desky s připravenými archy a pádil s námi, abychom včas stihli uzávěrku.

Čtěte více ZDE »

Comments
No Comments »
Categories
Osobnosti, Sígl, Miroslav
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

Petra Haasová - Milan Richtermoc: Písně z nebes (2/3)

18.12.2009

Původní varhany, pamatující autora České mše VánočníRYBA NEJEN NA TALÍŘI

„V tom cinkl zvonek. Ze sakristie vyšel pan farář ve svátečním ornátu a rochetce, za ním kráčeli dva ministranti a rozestavili se u oltáře. Varhany zahřměly pleno organo. A do nich vpadl mnohohlasý sbor literáků a vokalistů: narodil se Kristus Pán, veselme se. A celý kostel se těšil z té krásy. Tedy šťastné a veselé Vánoce! Šťastné a veselé Vánoce…“

 

Takové prý byly první dojmy mladého Jana Evangelisty Purkyně, který se na Štědrý den 24. prosince roku 1796 spolu se svým mecenášem baronem Hilprantem zúčastnil prvního provedení později slavné Rybovy České mše vánoční „Hej, mistře.“ Mše, která svého tvůrce proslavila a jež patří k symbolům českých Vánoc. Čtěte více ZDE »

Comments
No Comments »
Categories
Haasová, Petra, Osobnosti, Richtermoc, Milan
Comments rss Comments rss
Trackback Trackback

« Previous Entries

Naše logo na Vaše stránky: Naše anglicko-české stránky: Naši partneři: Cechoaustralan POZITIVNI NOVINY

Hledání

Kategorie

  • Autoři - počet článků: (579)
    • Bařinka, Miloš (1)
    • Bednářová, Marta (25)
    • Bohuňovská, Marie (1)
    • Čermák, Josef (27)
    • Chalupa, Petr (3)
    • Drahoš, Vladislav (1)
    • Dubský, Milan (43)
    • Dyrynk, Martin (1)
    • Erlebachová, Kateřina (2)
    • Ezechel, Michal (1)
    • Fousek, Josef (4)
    • Frostová, Alice (1)
    • Haasová, Petra (4)
    • Háber, Stanislav (4)
    • Hasler, Thomas (1)
    • Hromádko, Petr (1)
    • Janeček, Mirko (1)
    • Jasný, Vojtěch (1)
    • Kobulejová, Hana Karolina (1)
    • Kolařík, Ivan (9)
    • Kollertová, Ivet (2)
    • Kotyza, Břetislav (5)
    • Kovář, Pavel (1)
    • Krám, Josef (11)
    • Křivánek, Ladislav (4)
    • Kubešová, Blanka (14)
    • Kulíček, Vladimír (7)
    • Kůrka, Jan (2)
    • Lebrová, Dobromila (6)
    • Májová, Stella (3)
    • Markovič, Milan (3)
    • Mojžíš, Pavel (9)
    • Motl, Stanislav (6)
    • Němcová, Hana (3)
    • Nykl, Frank (3)
    • Ondrášek, Miloš (3)
    • Oplustil, Gustav (1)
    • Paclová, Elena (17)
    • Pávek, Pavel (31)
    • Pilátová, Jana (1)
    • Poučová, Lucie (1)
    • Reich, Zdeněk (9)
    • Reichová, Jana (9)
    • Rejžek, Jan (1)
    • Richtermoc, Milan (24)
    • Roe, Martina (6)
    • Rut, Přemysl (1)
    • Šamánková, Božena (6)
    • Šebrlová, Venda (1)
    • Semenov, Barbara (22)
    • Sígl, Miroslav (62)
    • Šindelářová, Renata (1)
    • Siuda, Antonín (1)
    • Smetana, Dalibor (1)
    • Štorch, Otakar (1)
    • Střížovská, Eva (6)
    • Světlík, Eduard (44)
    • Svobodová, Janina (2)
    • Tkadlečková, Daniela (1)
    • Ťopka, Luděk (23)
    • Trinkewitz, Karel (1)
    • Uhlíř, Jiří (1)
    • Urbanová, Marta (1)
    • Václavík, Antonín (1)
    • Vejvoda, Josef (1)
    • Veselý, Marek (1)
    • Vondráček, Vladimír (20)
    • Voštová, Irena (1)
    • Žaloudek, Petr (1)
    • Zářecký, Tomáš (36)
    • Zelenka, Ivo (1)
    • Židek, Václav (12)
    • Zieglerová, Marie (25)
  • Básně a próza (30)
  • Cestování (47)
  • Fejetony (125)
  • Historie (59)
  • Kultura (19)
  • Na pokračování (3)
  • Názory (45)
  • Osobnosti (93)
  • Ostatní (97)
  • Příběhy (61)
  • Rozhovory (15)
  • Výběr z ČRO 6 (15)

Archív

Klíčová slova

Aleš Böhm Bednářová Cestování Dubský Evussa Fejetony František Kratochvíl Historie humor Jana Pilgrová Jan Filip Knihy Kolařík komunismus krajané Krám Kubešová Kultura Lebrová Mojžíš osobnosti Paclová Poezie pohádky politika próza Pávek Příběhy příroda Reich Reichová Richtermoc Semenov Světlík Sígl ukázky Vondráček Zdeňka Nováková Zieglerová zvířata Zářecký Čermák Český Rozhlas 6 Ťopka Židek

Nejnovější komentáře

  • Lada Krivanek on Ladislav Křivánek – Anna Votická: Konzulát byl schopen odolat a přežít Hitlera
  • Vladimír Vondráček on Marta Urbanová: Nad věcí
  • Jiří Knap st. on Ladislav Křivánek – Anna Votická: Konzulát byl schopen odolat a přežít Hitlera
  • V.Vancura on Milan Richtermoc - Petra Haasová: Důstojný příjezd Masaryka do Lán
  • Barbara Semenov on Eduard Světlík: Inspirace je jinde

RSS CzechFolks.com

  • Mladen Vranic, a Canadian scientist of Croatian background with Czechoslovak connections (Mladen Vranic, chorvatský vědec v československém kontextu)
  • Petition to Reconsider the Decision for Closing the Consulate in Montreal (Petice proti zrušení konzulátu České republiky v Montrealu)
  • Joseph Ctirad Vrana
  • Czech and Slovak Textile Folk Art (Textil v lidové tvorbě)
  • Czechoslovakia: The State that Failed (Československo, stát, který zklamal)
  • A Unique Way to Compare Historic and Current Prague (Unikátní způsob pro porovnání historické a aktuální Prahy)

Newsletter pro Vás

Děkujeme.

E-mail:

Přihlásit
Odhlásit

Přijímat články na email: (ANO/NE)

Přijímat pouze ohlášení čtenářům: (ANO/NE)

Get this Wordpress newsletter widget
for newsletter software

České svátky

Dnes je 21. 03. 2010 - Dnes má svátek Radek, zítra Leona

Slovenské meniny

Dnes je 21. 03. 2010 - Dnes má meniny Blahoslav, zajtra Beňadik

Obrázky z České republiky

www.flickr.com
This is a Flickr badge showing public items from Flickr tagged with Czech Republic. Make your own badge here.

Prezentace

Prosíme o strpení při otevření prezentací

Praha po sto letech

Jen ty má Sázavo

Mosty Prahy

Všechna nádraží v Praze

Kampa Praha

Královská cesta

Pražské kašny a fontány

Noví čtenáři od 13. 5. 2009

Locations of visitors to this page

Celková návštěvnost

rss Comments rss valid xhtml 1.1 design by jide CzechFolks.com Copyright © 2008 - 2010 All Rights Reserved.