CzechFolks.com PLUS

(Vybrali jsme pro vás z vysílání Českého rozhlasu 6)

„Když se řekne Jiří Lederer, ukloňme se až po pás“, napsal o jednom z nejvýznamnějších českých novinářů dvacátého století hudební kritik Jiří Černý. Možná to zní pateticky, a dá se s tím jistě polemizovat. Ale Černý svůj názor také zdůvodňuje: „Měli jsme stylisty osobitější a vtipnější, i analyzátory hlubší a překvapivější, novinářské lahůdkáře. Lederer byl však tažným koněm pravidelné žurnalistiky. Ani čtvrt století poté, co 12. října 1983 zemřel v bavorském Birnbachu, nevidím v našem řemesle nikoho s takovým tahem.“

Čtěte více ZDE »

(Vybrali jsme pro vás z vysílání Českého rozhlasu) 

Tak už jsme se zase dočkali optimistických ekonomických předpovědí. Není na tom nic divného, koneckonců analytici jsou za ně placeni. A tentokrát mají k optimismu dokonce několik dobrých důvodů, zvláště očividný růst německého průmyslu, jehož součástí je koneckonců průmysl český.

Včera jsme se skutečně dozvěděli, že průmyslové podniky v srpnu rozjely výrobu ještě víc a že nadále roste export. Čtěte více ZDE »

(Vybrali jsme pto vás z vysílání Českého rozhlasu)

Patřím mezi lidi, kteří žijí pro zážitky. Mnoho let jsem je hledal hlavně za hranicemi své země, v nejrůznějších světadílech, na mořích, ve velehorách, na pouštích, na sopkách. Podobně jako mnoho dalších takto „postižených“ lidí jsem se několikrát ocitl skoro až na dně – abych se pak najednou stal účastníkem prazvláštních událostí, které byly plné tajemství a odehrávaly se „mezi nebem a zemí“…

Kromě toho existuje v mém životě ještě jedna velká láska: Archivy. Od chvíle, kdy jsem v nich začal bádat poprvé – věřte nebo ne, bylo mi něco okolo deseti let – jsem v nich našel nejenom neuvěřitelně lidské příběhy a osudy, ale především v nich stále nacházím velké dobrodružství – srovnatelné s tím, které prožívám třeba na nějakých adrenalinových výpravách…

Čtěte více ZDE »

(Vybrali jsme pro vás z vysílání Českého rozhlasu 6)

Zdražení elektřiny o 13 procent pro domácnosti a o osmnáct procent pro podniky je zprávou, která dnes děsí veřejnost tím spíše, že se s tím podle většiny odborníků nedá nic dělat. 

Tuzemská domácnost dnes platí za jednu kilowatthodinu téměř čtyři koruny a příspěvek na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů se zvýší z dosavadních dvaceti haléřů na šedesát haléřů za kilowatthodinu. Tak vysvětluje zdražení Energetický regulační úřad. Viníkem je tedy neuvážená podpora slunečních elektráren, která už nejde odvolat.

Čtěte více ZDE »

(Vybrali jsme pro vás z vysílání Českého rozhlasu 6)

Vůdce německé opozice Sigma Gabriel si musel zoufat, i když statečně dával najevo lehké opovržení nad předkládanou koncepcí politiky černo – žluté vládní koalice. Kdyby se byl pozorný pozorovatel při projednávání prvního čtení spolkového státního rozpočtu nedíval na televizní obrazovku, kdyby byl jednoduše zavřel oči a nepřiznal, že charakterický hlas spolkové kancléřky Merkelové nepoznává, musel by si myslet, že k němu promlouvá liberálně levicová politička, která prosta jakéhokoli zbytečného ideového zabarvení předkládá rozumnou a dokonce i pro pravou stranu politického spektra přijatelnou politickou vizi. 

Čtěte více ZDE »

(Vybrali jsme pro vás z vysílání Českého rozhlasu Česko)

Málokdo si uvědomí, že slávu Boubínského pralesa založil docela jiný prales. Větší, mohutnější, divočejší. Jenže vlétl do něj kůrovec. Tehdejší lesníci se snažili pralesu pomoci a začali v něm těžit. A bylo po pralese. Dnes držíme v úctě pouze jeho zbytek.

Středoevropský lesník je profesně připravován na nejhlavnější úkol: boj s kůrovcem. A bojuje i tam, kde má být hospodářem úplně někdo jiný. Dotyčný kůrovec. Čtěte více ZDE »

(Vybrali jsme pro vás z vysílání Českého rozhlasu 6) 

Tenhle text nemůže být neosobní: s Martinem Štěpánkem bylo člověku dobře a jeho přátelé, stejně jako jeho publikum, si budou muset dlouho zvykat na to, že už není. Na druhou stranu: bylo to jeho rozhodnutí a nezbývá, než ho respektovat. Kdo zná Martina, tak ví, že to rozhodnutí nemohlo být zbrklé ani neuvážené. Na to Martin Štěpánek totiž život příliš miloval

Byl renesanční postavou se vším všudy: šíře jeho zájmů svým záběrem ohromovala. Sahala od lovectví přes medicínu a letectví až po svobodné zednářství, od mystiky po současné dějiny.

Čtěte více ZDE »

(Vybrali jsme pro vás z vysílání Českého rozlasu 6)

Začnu omluvou: Ve svém pondělním komentáři jsem z rozhovoru manažerů rakouské firmy Steyer, která za podivných okolností prodala naší armádě nepřiměřené množství a za nepřiměřenou cenu obrněné transportéry Pandur, nesprávně citoval obzvláštní upozornění na významnou účast tehdejšího ministra obrany Martina Bartáka při tomto obchodě.

Manažéři ve skutečnosti takto jmenovali tehdy odstupujícího ministra obrany Karla Kühnla. Tato moje omluva panu Bartákovi ovšem neznamená, že bych přestal mít v podezření o jeho významné účasti na této akci a navíc připomíná i jméno dalšího zřejmého činitele, jehož se už dál nikdo na tyto věci příliš neptal. Byl poslán na lukrativní místo českého velvyslance do chorvatského Záhřebu, kde už teď tráví od té doby několikáté léto.

Čtěte více ZDE »

(Vybrali jsme pro vás z vysílání Českého rozlasu 6)

Návrh zákona o zákazu nošení burky na veřejných prostranstvích včetně ulic byl schválen ve francouzském Národním shromáždění v den, kdy vláda dostala k projednání a veřejnost k zamyšlení návrh zákona o nové úpravě důchodů. 

Ten sice neobsahuje nic, co by francouzské zaměstnance stavělo do podobné situace, jakou připravují návrhy penzijní reformy pro české zaměstnance, nicméně nový zákon stáří Francouzům nevylepší. Ale teď dostali k přemýšlení jinou látku, méně konfrontační, protože se zákazem burky jsou téměř všichni srozuměni. Soudě aspoň podle výsledků průzkumů veřejného mínění i podle výsledku poslaneckého hlasování. K tomuto zákonu nebudou protestní manifestace, ty naopak hrozily k penzijnímu zákonu. Čtěte více ZDE »

(Vybrali jsme pro vás z vysílání Českého rozhlasu Česko)

Jako laik nedovedu posoudit, kdo může za poslední propady při stavbě tunelu Blanka, přesto mi přijde, že by se pár věcí mělo důsledně prověřit. Například: v březnu se objevily zprávy (na základě reportáže České televize), že stavba nemá dostatečný odborný dozor, že místo cca šedesáti kontrolorů jich na práce dohlíží čtrnáct.

Všichni zodpovědní to tehdy vehementně popřeli – a pokud by se teď ukázalo, že lhali, pak je to průšvih obřích rozměrů. Čtěte více ZDE »

Všimli jste si? Nějak se nám ze sousloví fair play vytrácí to slovo fair. Zůstává jen „play”, a ani na to se občas nedá dívat….

„Myslím, že jsem rozhodčí zmátl, jak jsem rychle pokračoval ve hře,” prohlásil německý brankář Manuel Neuer poté, co dostal od Angličanů regulérní gól, který ale rozhodčí trestuhodně přehlédli. Německý brankář ho pochopitelně dobře viděl. Ale přiznat gól a riskovat tak vyrovnání na 2:2 v zápase s Angličany? Mein Gott, to jste snad spadli ze sekvoje!

Vedle rychlosti, výbušnosti, kliček a přesné střely klade moderní fotbal na hráče i jiné požadavky: umět věrohodně a včas spadnout, nepřiznat se, porušovat pravidla a spoléhat, že mě arbitr nevidí.  Čtěte více ZDE »

(Vybrali jsme pro vás z vysílání Českého rozlasu 6 )

Z nejrůznějších zdrojů přicházejí v posledních dnech zprávy, že Saúdská Arábie, která nemá s Izraelem diplomatické styky, mu povolila přelety nad svým územím a také uskladnění většího množství vojenského materiálu. Podle izraelského deníku Jerusalem Post a dokonce i podle íránských serverů agentury Fars a Islam Times izraelské letectvo před týdnem dopravilo vojenské vybavení na nejmenovanou vojenskou základnu v Saúdské Arábii a zřídilo pak vlastní základnu osm kilometrů od města Tabúk na severozápadě země, tedy nejblíže židovskému státu. Kvůli přepravě vojenského materiálu byla v oblasti na čas přerušena veškerá civilní letecká doprava a cestující zrušených linek byli údajně odškodněni saúdskoarabskou vládou. Čtěte více ZDE »

(Vybrali jsme pro vás z vysílání Českého rozhlasu Česko) 

Jedna z pozitivních věcí, které vyplynuly z výsledků voleb a z koaličních dohod, je tato: šéf KSČM Vojtěch Filip už není místopředsedou české poslanecké sněmovny a nebude jím ani žádný jiný komunista. Většina novinářů to vzala na vědomí jako nepříliš důležitý fakt – podobně, jako předtím brali Filipovu přítomnost ve vedení parlamentu. Přitom to byla ostuda, kterou nikterak nezmenšuje, že jsme si za spoustu let tak nějak zvykli. 

Nejdřív tedy konkrétně k Filipovi, který funkci místopředsedy PS zastával od roku 2002. Podle archivních dokumentů (už mnohokrát publikovaných) byl od roku 1986 tajným – a placeným – spolupracovníkem Státní bezpečnosti s krycím jménem Falmer. Čtěte více ZDE »

(Vybrali jsme pro z vysílání Českého rozhlasu 6)

Ladislava Smoljaka, který zemřel v neděli ráno 6. června 2010, znal ze starších generací skoro každý: buď jako posluchač, divák, nebo ti, co měli blíže ke kultuře, dokonce osobně. Jeho kudrnatá hlava, později zářivě bílá, a jeho tvrdá upřímnost, sebeironie a obrovský optimismus byl nepřehlédnutelný. Já jsem se s ním blíže seznámil v roce 1966, kdy jsem nastoupil jako redaktor do Mladého světa a on z něj odcházel o patro výš do nakladatelství Mladá fronta a kdy zrovna založili s kamarády Divadlo Járy Cimrmana, které v roce 2006 oslavilo čtyřicet let svého trvání. Čtěte více ZDE »

(Vybrali jsme pro vás z vysílání Českého rozhlasu Česko)

Víkendové demonstrace proti Izraeli nebyly až tak početné ani důrazné: obvyklá hesla o izraelských vrazích plus nápisy, že „všichni jsme Palestinci“, deset tisíc lidí se sešlo v Istanbulu, pět tisíc v Paříži, dva tisíce v Nice, pár tisíc v Londýně, sto až dvě stovky v Praze… 

Ta „střední úroveň“ protestů ale nic nemění na faktu, že po zásahu proti lodím plujícím do Gazy předvedla především Evropa jednu z obvyklých protiizraelských hysterií: stačí se podívat, jak o události psala většina novin, jak se k ní vyjadřovali ministři zahraničí, jaké diskuse se vedou na internetu. Izrael zkrátka, dopustí-li se chyby, nemůže počítat s tolerancí ani s racionálním přístupem – na rozdíl třeba od Ruska, jemuž – zdá se – projde prakticky cokoli. Čtěte více ZDE »

(Vybrali jsme pro vás z vysílání Českého rozhlasu 6)

Právě v první volební den uplynulo 126 let od chvíle, kdy se v západočeských Kožlanech narodil Edvard Beneš. Někteří posluchači mi vyčítají, že se touto klíčovou osobností našich politických dějin první poloviny 20. století zabývám příliš často. Je to možná výtka oprávněná, ale na vysvětlenou musím říci, že to není nějaký můj novodobý koníček, ale že už jsem v době svého věznění začátkem padesátých let často přemýšlel o tom, že na téma týkající se zvláštních osudů a vlastností druhého československého prezidenta bych chtěl jednou ve svobodných poměrech napsat celou knihu. 

Když ty poměry nastaly, zůstal jsem jen u příležitostných článků a relací, neboť jsem zjistil, že Benešova osobnost přiměla přepsání zasvěcených i povrchních studií desítky našich i zahraničních autorů. Čtěte více ZDE »

(Vybrali jsme pro vás z vysílání Českého rozhlasu Česko)

Spousta politických komentátorů napsala, že Jiří Paroubek opustil předsednickou židli v ČSSD a tím snad i vysokou politiku důstojně. Prezident použil termín „kultivovaně“, někde jsem dokonce četl, že Paroubek skončil jako „formát“. Chápu, že se takové věci ze slušnosti říkají, je to jakási varianta přísloví „o mrtvých jen dobře“, ale přijde mi to poněkud pokrytecké. Paroubek se několik let choval zcela děsivě a škodil, kde mohl: fakt, že jednou zareagoval přiměřeně okolnostem (tj. nekřičel nic o spiknutí atp. a odešel tak, jak by to udělal v jeho situaci každý normální politik) nic nemění na hodnocení jeho osoby. Čtěte více ZDE »

(Vybrali jsme pro vás z vysílání Českého rozhlasu 6)

Pokud se nestane nic mimořádného zvítězí ve sněmovních volbách sociální demokracie. To samo o sobě ještě neznamená, že bude vládnout. Záleží na tom, kolik politických stran do dolní parlamentní komory pronikne a kolik každá z nich získá mandátů. Zjednodušeně řečeno, do doby než budou definitivně spočteny volební výsledky, je předčasné hovořit o novém premiérovi. 

Přesto má k tomuto křeslu momentálně nejblíže Jiří Paroubek. Tedy člověk, který vyvolává rozporuplné emoce. Potvrzují to i nejrůznější průzkumy veřejného mínění. Tak například podle nejčerstvějších výsledků společnosti CVVM je předseda sociální demokracie důvěryhodný pro 27 procent dotázaných. Úplně stejně je na tom i předseda ODS Petr Nečas. Oba dva z pohledu důvěryhodnosti výrazně zaostávají za předsedou Věcí veřejných Radkem Johnem a předsedou TOP 09 Karlem Schwarzenbergem. Čtěte více ZDE »

(Vybrali jsme pro vás z vysílání Českého rozhlasu 6)

Je to jen pár týdnů, co jsem u tohoto mikrofónu říkal: nejde jen o Řecko, jde o euro. Za dalších pár dní už jsem musel dodávat: nejde jen o euro a o země eurozóny, jde také o nás. A myslím, že teď už je čas říct: nejde jen o to, jak se budeme mít zítra. Jde o to, jaké místo obsadí v dějinách jednadvacátého století Evropa. A my jsme její neoddělitelnou částí.

První zběžný pohled z našeho českého zorného úhlu na tzv. řeckou krizi, nebo krizi eura, vám možná moje slova nepotvrzuje. Čtěte více ZDE »

(Vybrali jsme pro vás z vysílání Českého rozhlasu 6)

Časopis Týden v pondělí 10. května uveřejnil rozhovor s prezidentem republiky o volbách a krizi v Řecku. Je zajímavý tím, že se novináři bez pochybností smiřují s postupy prezidenta, které jdou za rámec kompetencí, jež mu ústava dává. 

Zaprvé, prezident je hlava státu a jeho hlavní úlohou je být svorníkem politicky znesvářené společnosti. Očekává se proto, že nebude dávat najevo svoje politické preference. Popravdě řečeno, mnozí prezidenti s tím měli problémy. Ovšem Masaryk, který měl podle tehdejší ústavy přímý vliv na sestavení vlády, svoje veřejná prohlášení konzultoval s předsedou vlády a dával si záležet, aby společnost nepolarizoval. Prezident Havel svoje doporučení halil do tezí, které vyluštit bylo podobně obtížné jako luštit věštby Pýthie. Čtěte více ZDE »